Pavel Stojar z Mladé fronty DNES | iDNES mne oslovil kvůli anketě JAK SA BUDE MENOVAT , ve které hledáme název pro napajedelský nový most. Tato výzva zároveň otevírá diskusi o identitě města. Zde je kompletní rozhovor:
– Jak vás napadlo iniciovat anketu k názvu mostu?
Jsem designér a patriot, takže často přemýšlím o identitě našeho města – co jej definuje nebo charakterizuje. Rád se také zatoulám do místních historických pramenů. Ke své práci přistupuji koncepčně: začínám rešerší a následnou analýzou sesbíraných dat. Protože jsem už na řadě lokálních projektů pracoval, dostal jsem se ve svém bádání mnohdy hluboko. Čím víc ale pronikám do místní kulturní a historické tradice, tím více si uvědomuji, jak je křehká.
Návrh nového mostu jsem zaznamenal někdy koncem roku 2024, kdy byl projekt ještě zakreslen jako modrý a beze jména. Už v té chvíli mi ale bylo jasné, že krajina a charakter města bude mít nový milník – před mostem a s mostem. Ještě v dubnu jsem se snažil oslovit vedení města, aby vznikla debata nad procesem realizace takto velkých staveb. Jde o zásadní zásah do krajiny a tím pádem proměnu charakteru i identity města. Když se pak v průběhu roku začaly objevovat články s novým názvem „Golden Gate“, byla pro mne jen otázka času, kdy se pokusím debatu otevřít sám.
– A proč vlastně most pojmenovávat?
Mosty jména mít nemusí. Je také fajn, když názvy míst vzniknou přirozeně, v místní komunitě. Existuje nezpočet míst, které mají pouze zaužívané místní názvy. Tady se ale bavíme o specifickém případu. ŘSD udělala z celé stavby významnou událost a tématizovala most jako důležitou stavbu. Aby se takové téma dobře komunikovalo, zvolili tedy, logicky, strategii nějakého názvu. V rámci PR, dorbá práce – neznám nikoho, kdo by ještě před otevřením na most neměl názor.
Problém ale vidím v tom, že způsob realizace – výrazný červený oblouk ještě ve spojení se jménem výrazně přispívá do identity našeho města. Na to jsem nejen já aktuálně velmi citlivý, protože celkový charakter se významně proměňuje. Naše místní nejdůležitější kulturní hodnoty, jako zámecký areál a hřebčín, jsou už léta nepřístupné, ale vedení města zcela nelogicky a bez relevantních argumentů, ignoruje situaci a dlouhodobě aktivně nehledá cesty, jak je vrátit do života obyvatel.
Tato iniciativa není hodnocením architektury, ale snaha o širší téma – neměly by být tyto velké zásahy do krajiny a identity města součástí širší debaty? Když ne s občany, tak alespoň s nezávislou odbornou veřejností?
– Je to iniciativa vaše osobní nebo spolku?
Je to moje osobní iniciativa. Netuším, co z ní nakonec vzejde, ale nechtěl jsem náš spolek zatěžovat novým tématem, které se může vyvíjet měsíce. Kolegové ze spolku společně intenzivně pracují na jiných projektech, které jsou více praktické a hmatatelné než tématizování identity města.
– Konzultoval jste tuto myšlenku i s radnicí?
Nekonzultoval. Ne však, že bych zapomněl. Jelikož jsem se s v minulosti potýkal s ignorací nebo i zesměšňováním, nemám už chuť sám za sebe s radnicí komunikovat. A musím dodat, že jsem vždy dbal na to, aby mé podněty byly konstruktivní a důsledně nezapojuji do diskuse emoce.
Příklady z nedávné minulosti, které jsem s městem řešil:
– Otevření farní Zahrady veřejnosti
– Legální graffiti zeď (prevence proti ničení historických objektů)
– Podnět k novému mostu už v dubnu minulého roku
– Architektonické soutěže pro projekty s rozpočtem celkem cca 600 milionů.
I kvůli této osobní zkušenosti ve mne sílilo pnutí a motivace k založení spolku společně. Nyní je nás přes 30 a naše síla zvednout a posunout jakékoli téma je teď relativně velká.
– Na webu s anketou jste s nadsázkou „vystřelil“ nějaké vtipné, ale v podstatě nereálné konkrétní nápady. Máte ale nějaké jméno, které byste navrhnul?
Mým favoritem je most „Spiro“ nebo „Emila Spiro” , napajedelský rodák, který zachránil desítky topících se lidí z Moravy a za nacistické okupace pomáhal místním Židům, kvůli čemuž později zemřel v koncentračním táboře Osvětim. Dokonce i v anketě je to zatím jeden z nejčastějších podnětů.
Objevují se ale i jiná jména jako Baltazzi, Firkušný a další místní osobnosti. Můj další tip je třeba Libuše Niklová, či jen Nikl, jelikož most vede směrem k Fatře, kde Libuše Niklová navrhovala své legendární hračky. Co mne ale zatím nejvíce zaujalo ze zaslaných podnětů je „Jantarový most“ , který odkazuje na jantarovou stezku a hluboké historické kořeny Napajedelské brány. Zároveň je to vtipná paralela s „Golden Gate„ – tedy „Zlatý most“ – který je ale červený, takže přejmenování na „Jantarový most“ , ještě zanechá skrytý odkaz na změnu jména.
– Do kdy mohou lidé hlasovat a dávat své návrhy? A jaký bude následující postup?
Nestanovil jsem si žádný časový limit, myslím, že není třeba spěchat. Cílem této ankety rozhodně není teď hned najít 1 název a ten začít prosazovat. V první řadě mne zajímalo, zdali o téma vůbec někdo projeví zájem, což se zatím potvrzuje. Jsem rád, že v tom nejsem sám.
Říkal jsem si, že kdyby měla anketa třeba 1000 podnětů, přijde čas téma posunout dál. Dalším krokem by mělo být veřejné setkání během tohoto roku, na které chci pozvat Adama Gebriana. Tato beseda na téma identita měst by mohla být spojena s debatou o našem kontextu.
Nemám tušení, jaký bude celkový výsledek, ale v této fázi je pro mne nejdůležitější, aby se o tématu mluvilo a lidé o své krajině, místě kde žijí přemýšleli. Čekají nás další velké stavby, takže než samotné přejmenování nového mostu, je podle mne zásadnější, aby téma identity měst bylo součástí každého velkého projektu. Nakonec totiž většině lidí záleží na tom, jak jejich sousedství vypadá a ve srovnání poznají, co je lepší řešení.
Odkaz na článek s rozhovorem na iDNES zde:
